Vyřazené Rusko se dostalo do čela světového hokejového žebříčku. Absurdní situace, ví Bříza

Před začátkem války Rusům patřilo v žebříčku třetí místo. A jak vysvětloval viceprezident IIHF Petr Bříza, rada federace v září roku 2022 rozhodla o tom, že se „zmraženému“ Rusku budou do hodnocení vždy započítávat body právě za třetí místo. „V tu dobu asi nikoho nenapadlo, že celá situace může trvat tolik let,“ říkal Bříza po dotazu Sport.cz.

Poslední roky tak Rusové zapisují vždy 1520 bodů. Díky tomu se před startem uplynulého turnaje posunuli na druhou příčku. A po konci dokonce na první o pět bodů před zlaté USA a patnáct před Švýcarsko. „Vím, že tohle je absurdní situace. Tým, který nehraje a sbírá body,“ uvědomoval si druhý muž Mezinárodní hokejové federace. „Nemohli jsme vědět, kam to zajde. Nemůžete dopočítávat pět let dopředu,“ tvrdil Bříza.

Na problematiku, jejíž součástí je také vyřazené Bělorusko, byl během tiskové konference k závěru mistrovství tázán i prezident IIHF, který se však z odpovědi vykroutil a raději pověřil Anderse Larssona, člena Rady IIHF. Ten však opakoval jen prázdné fráze a známá řešení.

„Naše rozhodnutí bylo takové, že Rusové a Bělorusové nemůžou hrát a budou dostávat do žebříčku body na pozici, na které jsou zmražení. Můžete se podívat na naše stránky, v rankingu uvedeni ani nejsou,“ poukázal Larsson na fakt, že IIHF uvádí obě země mimo hlavní tabulku ve spodní části stránky.

Reálně ale Rusko body sbírá. A je dost možné, že až se vrátí do kolotoče šampionátů, bude na turnaje nasazováno jako první. „Jedna věc je vnímání žebříčku, na druhou stranu ten je používaný pouze pro rozdělení skupin,“ podotýkal Bříza. „Ale určitě je to to impuls, aby se koncil IIHF a případně zářijový kongres zabýval, jestli tohle bude status quo na další roky neomezeně, nebo se pro další období přijme jiné řešení,“ nastínil možnou změnu.

Rozpovídal se také o příčinách, proč k takovému rozhodnutí vůbec došlo. „Rada IIHF zareagovala jako jedna z prvních federací už v březnu 2022 a vyřešila účast Rusů a Bělorusů na mistrovství světa. V září jsme pak rozhodovali o dvou věcech. Reintegrace obou výběrů, až přijde čas na jejich návrat. Aby nehrozilo, že po odehrané sezoně najednou řekneme, že týmy, které si vybojovaly postup, postoupit nemohou. Proto jsme vytvořili tenhle mechanismus,“ vysvětloval Bříza.

Obě vyřazené země tak mají zajištěno, že se po konci války vrátí do šampionátů, které budou odpovídat jejich postavení v žebříčku. „Přišla i otázka, jestli by obě země neměly spadnout, když nehrají. Musíme ale dodržovat vlastní stanovy, abychom nekrátili práva svých členů. To je základní povinnost každé federace. Navíc kdyby Rusko nebo Bělorusko muselo po X letech hrát třeba divizi 2A nebo 2B, rozbilo by to systém na několik let,“ mínil Bříza.

Jisté už nyní je, že se obě země nezúčastní příštího šampionátu ve Švýcarsku, o čemž IIHF rozhodla již v únoru. Že by se Rusové představili na mistrovství ještě během probíhající války, je i pro Břízu nepředstavitelné. „Uplatňujeme pravidlo, které mluví o bezpečnosti a zdravém prostředí turnaje. Asi je pochopitelné, že kdyby přijely tisíce ruských fanoušků, může dojít ke střetům,“ tuší viceprezident federace.

Navíc by od mnohých týmů hrozil bojkot. „Lotyši mají zakotveno, že nesmějí hrát a zúčastnit se žádné sportovní akce, na které budou Rusové. Je tam spousta legislativních překážek,“ upozorňoval Bříza.

Stále přitom není oficiálně rozhodnuto o neúčasti Ruska a Běloruska na únorových zimních olympijských hrách v Miláně. Verdikt od Mezinárodního olympijského výboru (MOV) by měl padnout v řádu dní. A s největší pravděpodobností bude vůči kolektivním týmům z obou zemí negativní.

„Olympiáda se rychle blíží a organizátoři, tedy MOV, potřebují znát stanovisko, aby mohli řešit konkrétní program. Ten zatím definitivní nemáme, máme jednu verzi s Ruskem a druhou bez něj. Nedávno nám řekli, ať pošleme organizátorům program bez Ruska. Oficiální oznámení by mělo teprve přijít, ale MOV nám sdělil, že se Rusové nezúčastní,“ prozradil prezident IIHF Tardif.